A  pak, z hodiny na hodinu odešla za duhový most.

Hned tu noc jsem si začala shánět novou kamarádku. Tak moc ta prázdnota bolela... O měsíc později jsme si domů, po nějakých peripetiiích, přivezli dvouměsíční fenku, Rendy (tedy Raisu Sashu of Libami). Už paní chovatelka o ní říkala, že je to andílek s čertem v těle. A hned jsme poznali, že to tak opravdu je.

Naše Rendy je úžasný mazel s naprosto neagresivní, milou povahou, trpělivá k dětem. Nikdy neměla problém s žádným psem, naopak na "cvičáku" ji vždy pouští k novým štěňatům, aby si zvykly na cizího dospělého psa. Snad i díky tomu, že ji, díky její přítulné povaze, zatím nikdo nic zlého neudělal, miluje všechny lidi. Je chápavá a učenlivá, má zkoušky ovladatelnosti psa, připravuje se na stopařskou zkoušku.

Ale nejdůležitější je to, že spolu trávíme spoustu času nejen doma, ale na každodenních procházkách, při kterých nemám strach, že ji neodvolám když uvidí srnku nebo zajíce. Jezdí s námi na všechny výlety a vždycky si to společně užíváme. I v Chorvatsku s námi už dvakrát byla, cestu snáší bezvadně a pobyt u moře je prostě super. 

A tak si říkám, které zvíře už by mělo mít potomstvo, když ne naprosto zdravé a s vyrovnanou povahou...?